Učte své děti Božím stezkám

6. března 2017 David Řehák

Domov není pouze místo, kde žije rodina; je to tréninkové centrum, ve kterém jsou hlavní instruktoři rodiče. Jestliže své děti nevyučuješ o Bohu a Jeho hodnotách, s největší pravděpodobností Ho nebudou následovat ani zůstávat na Jeho stezkách. Avšak dříve než můžeš začít s účinným vyučováním, musí být mezi tebou a tvými dětmi vyvinutý pevný vztah.

Pro porozumění Božímu plánu pro rodinu se musíme podívat nazpět do knihy o počátku.

I řekl Bůh: Učiňme člověka k našemu obrazu, jako naši podobu, aby panovali nad mořskými rybami nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu. Bůh je požehnal a řekl jim: Ploďte se a množte se a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.
Genesis 1:26-28 (ČSP)

Podle svého Božího plánu stvořil muže a ženu a řekl jim, aby se plodili. Jinými slovy: Bůh po nich chtěl, aby měli děti a založili rodinu.

Pro Boha je rodina velmi důležitá; vždyť ji ustavil dříve než vládu. A dříve než založil církev, zřídil domov.

Na počátku byl domov místem, kde se lidé učili chodit s Bohem. Věřím, že Bůh se dívá na domov jako na takové „tréninkové centrum.“ Je to místo, kde mají rodiče naučit své děti Pánovým cestám.

Abraham, patriarcha Židovského národa, je příkladem zbožného otce, který vychoval své děti podle Pánových cest. Ve skutečnosti i proto s ním Bůh uzavřel smlouvu, neboť věděl, že Abraham přikáže svým synům a svému domu po sobě, aby zachovávali Hospodinovu cestu…

Neboť jsem se s ním sblížil, takže přikáže svým synům a svému domu po sobě, aby zachovávali Hospodinovu cestu a konali spravedlnost a právo, aby Hospodin Abrahamovi naplnil to, co o něm řekl.
Genesis 18:19 (ČSP)

Později na hoře Sinaj Bůh Izraelce naučil, jak mají zachovávat Jeho cesty:

Ať jsou tato slova, která ti dnes přikazuji, ve tvém srdci. Opakuj je svým synům, mluv o nich, když pobýváš ve svém domě, i když chodíš po cestě, když ležíš, i když vstáváš.
Deuteronomium 6:6-7 (ČSP)

Chceme-li tedy zachovávat Boží stezky, musíme vtisknout Boží přikázání na naše srdce a na srdce našich dětí. Jak to uděláme? Verš 7 říká, že máme mluvit o Božích přikázáních v našem každodenním životě.

Bible je Boží učebnicí Jeho hodnotového systému. Naučíme se v ní všechno o životě, zbožnosti a charakteru Boha:

Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí.
2. Petrův 1:3 (ČSP)

Ukazuje nám, jak žít šťastný život v nadbytku:

Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a hubil; já jsem přišel, aby měly život a měly ho hojnost. 11Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce.
Jan 10:10 (ČSP)

Na rozdíl od toho čemu někteří rodiče věří, není místní církev zodpovědná za budování charakteru nebo vyučování jejich dětí v Božích věcech. Každý rodič má odpovědnost učit své vlastní děti. Základní vyučování má místo doma.

Bůh chce, abychom vtiskli Jeho cesty na naše děti. Jak to uděláme? Tak, že budeme se svými dětmi mluvit o Bohu, když jsme doma i když jsme na cestách. (V dnešní době bychom mohli říct: „když jedeme v autě.“) Budeme jim říkat o Bohu, když budou vstávat a když budou chodit spát. Jinými slovy: budeme našim dětem povídat o Bohu neustále.

Někteří rodiče odložili krátké lekce z Bible, kterým měli své děti učit během celého dne, až na večer. Nakonec se tak jedná o pravidelnou chvilku náboženství před spaním. Ale podle Deuteronomia 6:6-7 Bůh chce, abychom k vyučování našich dětí využili každou příležitost (během celého dne).

Ať jsou tato slova, která ti dnes přikazuji, ve tvém srdci. 7Opakuj je svým synům, mluv o nich, když pobýváš ve svém domě, i když chodíš po cestě, když ležíš, i když vstáváš.
Deuteronomium 6:6-7 (ČSP)

Děti se učí převážně dvěma způsoby: 1. tím co říkáš a 2. tím co děláš.

Děti jsou produkty svého prostředí. Budou dělat to, co děláš ty, navzdory tomu, co jim říkáš. Co tím myslím? Když jim něco řekneš, ale uděláš něco jiného, budou následovat tvá jednání, nikoliv tvá slova.

Například: Když se tvé děti hádají, a ty jim řekneš, aby se posadily a vyříkaly si to spolu, nebudou dbát na tvé pokyny, jestliže neustále viděly, jak se hádáš se svým manželem / svou manželkou, namísto toho abyste si v klidu promluvili. Když rodiče řeší záležitosti tak, že jeden v rozzuření odejde z bytu a druhý se v slzách stáhne do ložnice, není se čemu divit, že jejich děti budou řešit konflikty zrovna tak.

Naneštěstí až příliš mnoho rodičů své děti vede podle filozofie: „Čiň, jak říkám, ne jak dělám.“ To v dětech zanechává smíšené pocity. Následující báseň od Dorothy Law Nolte přesně ilustruje, jak se děti učí:

Když děti žijí v kritice, naučí se odsuzovat.
Když děti žijí v nepřátelství, naučí se bojovat.
Když děti žijí ve strachu, naučí se obavám.
Když děti žijí v lítosti, naučí se sebelítosti.
Když děti žijí v posměchu, naučí se stydlivosti.
Když děti žijí v žárlivosti, naučí se závisti.
Když děti žijí v hanbě, naučí se pocitům viny.

Když děti žijí v podpoře a povzbuzování, naučí se sebejistotě.
Když děti žijí v toleranci, naučí se trpělivosti.
Když děti žijí ve chvále, naučí se vděčnosti.
Když děti žijí v přijetí, naučí se lásce.
Když děti žijí ve spravedlnosti, naučí se mít rádi sami sebe.
Když děti žijí v uznání, naučí se, že je dobré mít cíl.
Když děti žijí ve štědrosti, naučí se šlechetnosti.
Když děti žijí v poctivosti, naučí se pravdomluvnosti.
Když děti žijí tam, kde se jedná férově, naučí se spravedlivosti.
Když děti žijí v ohleduplnosti a laskavosti, naučí se respektu.
Když děti žijí v bezpečí, naučí se mít sebedůvěru i důvěru k ostatním.
Když děti žijí ve vlídnosti, naučí se, že svět je krásné místo k žití.

Dědeček byl čestným mužem, a tak naučil poctivosti i své děti a svá vnoučata – nejen jeho slovy, ale také jeho skutky. Můj otec žil stejným způsobem. Neříkal mi pořád jenom, abych byl poctivý, ale mohl jsem na vlastní oči vidět, že on sám jedná podle svých slov. A výsledkem je, že jsem takový i já. Když vám dám své slovo, můžete počítat s tím, že ho dodržím.

Být příkladem je nejlepší způsob jak vyučovat zbožným principům a předávat je z generace na generaci. Naneštěstí v dnešní době nám obrovsky chybí charakter a čestnost. A je to kvůli tomu, že v domovech nejsou vyučovány zbožné principy.

Když do svých dětí doma nebudeš vštěpovat Boží hodnoty a principy, spadnou pod vliv toho, co slyší v rádiu, co vidí v televizi a co čtou v novinách. Namísto toho, abys je ovlivnil ty, budou ovlivněny jejich kamarády a světským hodnotovým systémem.

Výuka dětí začíná už v rané fázi jejich života. Nejprve bys však měl budovat vzájemné pouto. Není možné počkat, až děti povyrostou, a potom začít budovat vztah. Musíš začít od momentu, kdy si je přivezete domů z nemocnice. Jak vybuduješ vztah? Stačí, když s dětmi budeš trávit čas. A jak tento vzniklý vztah posílíš? Skutečně se zajímej o to, co zajímá tvoje děti.

Když tvé děti budou prioritou ve tvém životě, budeš si na ně dělat čas, a dáš jim poznat, jak moc je máš rád a jak moc si jich vážíš, nebude pro tebe problém mluvit s nimi o čemkoliv. Potom až nastane čas, kdy je budeš káznit a vést ke zbožnému životu, budou raději nakloněny k vyslechnutí toho, co jim musíš říct, než ke vzpouře proti tvým radám a opravám. Ale když ve svém domě jenom ustavíš soubor pravidel a nevybuduješ se svými dětmi vztah, namísto následování Božích cest se dostanou do vzpoury.

Vztah je nejlepší základ pro vyučování; bez něj je tvůj domov skutečně jenom domem, kde žijí různí lidé. Ale s ním můžeš ovlivnit své děti a jejich děti a děti jejich dětí. Tak jako Abraham budeš mít generaci za generací učedníky, kteří chodí po Božích cestách.

Přeloženo z: rhema.org, Instructing Your Children in the Ways of God, Kenneth W. Hagin

 

 

Další články

Danielovy týdny
8. Říj 2017
Daniel 2:37-43
1. Říj 2017

Copyright © 2018milost-hradec.cz.
Všechna práva vyhrazena.

Církev víry Milost Hradec Králové
tř. E. Beneše 1418/23
50012 Hradec Králové