Velikonoce

9. dubna 2017 David Řehák

Když se podíváme na dějiny lidstva, nalezneme mnoho temných dnů. Jedním z historicky nejtemnějších dnů byl i den ukřižování Pána Ježíše Krista. Může to znít trochu paradoxně, ale ten den byl zároveň světlý.

Byl to temný den pro Ježíšovu matku Marii a pro Jeho blízké učedníky, kteří s ním chodili. Zrovna dojedli beránka a najednou byl jejich Pán pryč. Proč nepoužil svoji moc, aby se z té situace dostal? Když zemřel, může být něco z toho, co řekl, vůbec pravda? Mohli snad mít naději v dobrou budoucnost, když Ježíš byl v hrobě?

Na druhou stranu, na kříži vykoupil lidstvo z hříchu a ze zániku. Z Jeho temné smrti totiž vzešlo světlo pro naše vykoupení.

Zkusil jsi někdy pochopit pocity lidí, kteří osobně doprovázeli Ježíše? Byli svědci jeho zatčení v Getsemanské zahradě. S hrůzou sledovali, jak byl mlácen a bičován. Viděli, jak Mu na hlavu nasadili trnovou korunu a přes Jeho krvácející záda přehodili nachový plášť. Slyšeli, jak římští vojáci zesměšňovali Jeho očekávaný majestát.

Dále sledovali, jak v bolestech nesl kříž až na vrch Golgota. Viděli, jak si dobrovolně lehl na kříž, aniž by pronesl jediné slovo. Tváře učedníků se zkroutily bolestí, když dlouhé hřeby projely Jeho rukama a nohama.

Tam Ježíš visel, zavěšený mezi nebem a zemí. Jeho vzhled byl tak zničen, že nevypadal ani jako člověk. Z tohoto kříže o dvou prknech a třech hřebech Bůh postavil most, přes který lidstvo může přejít z ponížení hříchu do slávy života v Kristu Ježíši.

Když se blížil ke konci Svého života, řekl:

„Žízním.“ „Stála tam nádoba plná octa. Naplnili tedy houbu octem, nasadili na yzop a podali mu ji k ústům.“
(Jan 19:28-29)

Než vydechl naposled, pronesl Ježíš svá finální slova:

„Je dokonáno,“ a Jeho hlava klesla.
(Jan 19:30)

Dovedeš si představit, jak se Ježíšovi učedníci museli cítit? Pocit naprostého selhání, beznaděje a porážky je musel doslova pohltit. Stáli v dálce, když Josef z Arimatie sundal Ježíšovo tělo z kříže a položil Ho do hrobu. Museli se cítit, jako když poslední zbytky života, které v sobě měli, právě odešly.

Po šabatu brzy ráno jistá Marie Magdalská vstala a šla k hrobu. Kámen byl odvalen a Ježíš byl pryč! Kam se podělo Jeho tělo? Rychle utíkala za Petrem a Janem. Ti dva učedníci běželi k hrobu a zjistili, že je to přesně tak, jak říkala Marie. Zmateni se vrátili zpět tam, kde přebývali.

Marie zůstala u hrobu a přemožena smutkem vzlykala. Za chvilku se ale její slzy smutku změnily na slzy radosti. Ježíš stál vedle hrobu. Zavolal její jméno. V tu chvíli v ní život, který ji opustil při Ježíšově smrti, najednou znovu zahořel. Uvědomila si, že On je naživu! Hrob byl prázdný, protože Ježíš byl vzkříšen z mrtvých!
(Viz Jan 20:1-18)

Ježíš pak byl s učedníky dalších 40 dní. Vysvětlil jim Písma ohledně Jeho narození, smrti a vzkříšení. Než vystoupil do nebe, řekl jim, ať neopouští Jeruzalém, ale počkají na zaslíbený dar od Jeho Otce. A dodal:

„Obdržíte moc Svatého Ducha, který na vás přijde.“
(Skutky 1:8)

Po těchto slovech byl vyzdvižen do nebe a oblak ho zakryl, takže ho učedníci neviděli (verš 9). Najednou, mezitím co hleděli, se objevili dva andělé a řekli: „Muži galilejští… co tu stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vztah vzhůru do nebe, přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet do nebe.“

Stačí, když se podíváme na dění ve světě, a uvidíme, že Ježíšův návrat se blíží. Všechna proroctví o tom dni se velmi rychle naplňují. Apoštol Pavel řekl

Protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve.
(Tesalonickým 4:16)

 

Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem.
(Tesalonickým 4:17)

Ježíš žije a znovu přichází. Jeho návrat se rychle blíží. Více než kdy předtím musíme být připraveni na tento den.

Kontakt

Milost Hradec Králové
Habrmanova 1699/34a
50002 Hradec Králové

otazky@milost-hradec.cz
www.milost-hradec.cz

Čťvrtek večer od 18:15 hodin
Neděle dopoledne od 10:15 hodin

o nás

Patříme do letničně - charismatického hnutí, které se vyznačuje osobním vztahem s Bohem a životem podle Bible.

Jsme státem uznanou a registrovanou církví, ale nejsme jím dotováni.

Naše církev je uskupením lidí, kteří se obrátili k Bohu, poznávají Ho a žijí dle odkazu Ježíše Krista.