Prožila jsem úplné osvobození

31. srpna 2013 Alena Zavřelová

Vyrůstala jsem v době totality. V rodině, kde se formálně praktikovala katolická víra. Rodiče s námi o Bohu téměř vůbec nemluvili, báli se, abychom neměli v životě potíže. Babička mne občas v neděli brávala do kostela. Z tohoto období však nemám na křesťanství žádné pozitivní vzpomínky. Ničemu jsem nerozuměla, děsily mne ponuré obrazy a sochy. Čas plynul dál. Vzdělávala jsem se, pracovala, uzavřela manželství s ateistou a vychovávala dva syny. Chlapci aktivně sportovali. Provozovali judo a karate. Zdálo se mi, že i já žiji naplno. Měla jsem hodně přátel. Čas na sport i zábavu. Netrvalo však dlouho a vše, na čem jsem tehdy stavěla, se mi postupně rozpadlo. Lidé, kterým jsem věřila, mne zklamali nebo opustili. Byla jsem naprosto vyčerpaná a sama. Propadala jsem depresi. Říkala jsem si, že přece musí existovat nějaké východisko. Začala jsem se zajímat o zen buddhismus, různé léčitelství, psychotroniku atd. Stále mi to ale nestačilo, až jsem se ocitla ve skupině lidí, kteří používali velmi nebezpečné okultní praktiky. Po čase jsem si uvědomila, že se stávám jejich otrokem. Úplně ovládali můj život. Při jedné seanci jsem viděla, jak se jeden z členů změnil v démona. Strašně jsem se bála. Chtěla jsem se z toho vymanit, ale neměla jsem na to sílu. Bylo mi ještě hůř než předtím. Začala jsem mít sebevražedné myšlenky. Pamatuji si, jak jsem v úplném zoufalství prohlásila: „Bože, jestli nějaký jsi, tak mi pomoz!“ V té době můj čtrnáctiletý syn uvěřil v Ježíše Krista. Bylo to na evangelizaci se Stevem Ryderem. Tenkrát jsem neměla ani ponětí pro Koho se rozhodl. Zdál se mi pouze jiný, podezřele hodný. Jednoho dne, když přišel ze školy a viděl mne úplně zoufalou, tak prohlásil: „Mámo, jestli nezměníš svůj život, tak půjdeš do pekla.“ Chtěla jsem mu vynadat, ale na nic jsem se nezmohla. Zeptala jsem se pouze, co mám tedy dělat? Dal mi videokazetu, na které byl film Evangelium podle Lukáše. Řekl mi, abych si ji promítla a opakovala modlitbu, která je na konci. Celý film jsem skoro proplakala, velmi se mne to dotýkalo. Na konci jsem se pomodlila modlitbu spasení. Hned poté jsem padla na kolena a vyznávala v pláči všechny svoje hříchy, vycházelo to ze mne samo. Prožila jsem díky Pánu Ježíši úplné osvobození, nesmírnou radost a pokoj v srdci. Pamatuji si, jak jsem vzala jízdní kolo a jezdila po městě a chválila Boha. Zdálo se mi vše tak nádherné. Také jsem si ihned koupila svou Bibli a začala ji číst. Zpočátku se mi stávalo, že mne v noci navštěvovali démoni, cenili na mne zuby, ale nic si ke mně nedovolili. Neměla jsem žádné zkušenosti s jejich vyháněním. Postupně to ale odcházelo. Vždy, když jsem vyslovila jméno Ježíš, tak zmizeli. Uvědomila jsem si velkou Pánovu moc. Jeho přítomnost i to, jak se stará o své děti. Po čase mi Pán poslal do cesty jednu znovuzrozenou sestru. Přivedla mne na skupinu křesťanů i do církve. Nechala jsem se pokřtít ve vodě i v Duchu Svatém. Zažila jsem na svém těle několik zázračných uzdravení a nadpřirozených jednání v různých oblastech mého života, například okamžité osvobození od závislosti na nikotinu. Jsem za to Pánu Ježíši nesmírně vděčná. Samozřejmě, že se mi nevyhýbaly ani různé těžkosti, ale Pán dává do každé situace řešení i východisko, On ví, kolik toho uneseme. Velikou radost jsem prožívala, když se obrátil můj druhý syn a moji rodiče.

Nyní žiji s mým bohabojným manželem Vlastou, sloužíme Pánu v Církvi víry Milost, která vznikla nedávno i v Hradci Králové. Společně máme pět dospělých synů. Někteří mají své rodiny. Stále je za co se modlit a bojovat. Jsme vděční za požehnaného pastora Petra Šakarova s manželkou a také za všechny bratry a sestry z Církve víry Milost v Čechách, na Moravě a Slovensku.

Další články

Danielovy týdny
8. Říj 2017
Daniel 2:37-43
1. Říj 2017

Copyright © 2018milost-hradec.cz.
Všechna práva vyhrazena.

Církev víry Milost Hradec Králové
tř. E. Beneše 1418/23
50012 Hradec Králové